Schopnost člověka vědomě chtít, rozhodovat se mezi možnostmi a cíleně usměrňovat své jednání, tedy volní stránka psychiky spojená se sebekázní a vytrvalostí. V některých filozofických směrech se jí přisuzuje ústřední role při vysvětlování lidského chování.
V právním nebo etickém kontextu vyjadřuje záměr či úmysl, který se navenek projeví jako rozhodnutí nebo souhlas, například při uzavírání dohody či při posledním pořízení.