V klinické psychologii a psychiatrii se poruchy volního řízení chování dělí podle toho, zda je změněna hlavně podoba projevů, nebo jejich míra. Kvalitativní odchylky znamenají, že jednání má zvláštní formu, patří sem například katatonické fenomény včetně katalepsie se ztuhnutím a ustrnutím v poloze, náhlé bloky činnosti, negativistické odmítání spolupráce, stereotypní opakování a manýrovité pohyby, raptus jako prudký afektivní výbuch, impulzivní činy nebo některé chorobné nutkavé sklony typu kleptomanie, pyromanie či oniomanie. Kvantitativní poruchy se týkají „síly“ vůle a aktivity, od hypobulie s oslabenou iniciativou až k abulii, kdy člověk téměř nedokáže cílenou činnost vůbec začít, naopak na druhém pólu hyperbulie se zvýšenou a často nepřiměřenou aktivitou, případně agitovanost s patologickým neklidem. Tyto projevy se mohou objevovat například u psychotických onemocnění, těžkých poruch nálady nebo při postižení čelních laloků mozku.