PR, zkratka pro public relations, je záměrná a dlouhodobá práce s komunikací a reputací organizace vůči různým skupinám lidí. Smyslem je vytvářet důvěru, srozumění a ochotu ke spolupráci a zároveň získávat a vyhodnocovat zpětnou vazbu, takže nejde jen o jednostranné sdělování, ale o dialog a aktivní naslouchání. V praxi se opírá o poznatky psychologie a sociologie, například o to, jak fungují skupiny, jak vznikají postoje a jakou roli hraje organizační kultura. Obvykle se rozlišují vnitřní skupiny, typicky zaměstnanci, a vnější skupiny, například zákazníci, místní komunita, obchodní partneři či investoři, ve školství často rodiče žáků. Za jeden z počátků systematického studia se uvádí práce Edwarda L. Bernayse z první poloviny 20. století, která zdůrazňuje, že podporu veřejnosti lze získávat hlavně věrohodností, kvalitou práce a otevřeným poskytováním pravdivých a úplných informací. K profesionalizaci přispěl také rozvoj komunikačních rolí ve veřejné správě během druhé světové války a později vznik mezinárodních profesních sdružení, například IPRA. Mezi běžné nástroje patří vztahy s médii a péče o novinářské kontakty, tvorba vlastních tiskovin a online obsahu, pořádání akcí pro veřejnost a klíčové skupiny, a často i postupy jako krizová komunikace nebo budování důvěryhodné značky.