à deux [a dö], francouzské ustálené spojení, doslova „ve dvou“, „po dvou“, „společně ve dvojici“. Vychází z předložky à (v, k, na) a číslovky deux (dva) a ve francouzštině vyjadřuje způsob nebo počet účastníků děje, např. travailler à deux, partir à deux, někdy i rozdělení po dvojicích. V češtině funguje jako nesklonný cizojazyčný přívlastek či příslovečné určení pro činnosti určené právě pro dvě osoby: večeře à deux, víkend à deux, cestování à deux, rozhovor à deux, tanec à deux. Často navozuje představu partnerské intimity a zároveň jisté elegance či francouzského stylu, proto se objevuje v publicistice, reklamě a názvech kulturních akcí. Doporučuje se zachovat diakritiku na à, psát dvě slova a v běžné sazbě je možné užít kurzívu. Neplést s termínem pas de deux v baletu.