À la longue [a la lɔ̃g] (franc. „v dlouhém běhu“) je ustálené příslovečné spojení přejímané do češtiny jako stylově příznakový, mírně knižní výraz. Znamená „z dlouhodobého hlediska, v delším časovém horizontu, postupem času, dříve či později, nakonec“. Užívá se k vyjádření, že účinek nebo důsledek se ukáže až po delším období a že krátkodobé výkyvy nejsou rozhodující. Větně stojí jako volné příslovečné určení nebo větný příslovečný člen: „À la longue se chyby nasčítají“, „Bez odpočinku je to à la longue neudržitelné“. Nejde o konstrukci à la „na způsob“, proto se obvykle píše celé à la longue a neohýbá se. Původně jde o spojení předložky à a ženského tvaru přídavného jména longue. V českých textech se někdy zjednodušuje na a la longue, ve formální sazbě se doporučuje ponechat akcent.