Postup, který třídí sledovaný soubor položek podle zvoleného ukazatele, například podle finančního přínosu, četnosti výskytu nebo míry rizika, a rozděluje jej do kategorií A, B a C. Smyslem je odlišit několik málo prvků s největším dopadem, skupinu se střední důležitostí a široký okraj méně významných položek. Jde o praktické využití Paretova principu, podle nějž relativně malá část příčin často stojí za podstatnou částí výsledků, a metoda proto podporuje rozhodování o tom, kam soustředit čas i zdroje. Uplatňuje se například při řízení zásob, prioritizaci prodejního portfolia, plánování výroby nebo při práci s pohledávkami.