Lat. abnormalis, -e je přídavné jméno 3. deklinace s významem odchylný od normy, nepravidelný, neobvyklý. Tvoří je předpona ab- mimo, stranou a normalis podle pravidla, z podst. jména norma tesařský úhelník, měřítko, řád. V češtině se užívá hlavně v odborné latině (např. nálezy v dokumentaci) a v domácích odvozeninách abnormální, abnormálně, abnormálnost. Označuje stav, hodnotu nebo jev, který neodpovídá běžnému či očekávanému průběhu, tvaru nebo rozmezí, například abnormální laboratorní výsledek, abnormální vývoj orgánu, abnormální chování, abnormální srdeční rytmus nebo abnormální odchylka v datech. V klinickém kontextu často implikuje podezření na patologii a potřebu dalšího vyšetření, jinde může jít jen o neutrální popis výjimky. Protiklad: normalis, normální.