aboralis (lat.) je směrové přídavné jméno anatomické latiny (aboralis, -e) ve významu „od úst, směrem od orálního konce“ nebo „ležící na straně vzdálené od ústního otvoru“. Uplatňuje se v popisu orientace struktur a dějů podél trávicí trubice a tělní osy, tedy v ose ústa–anus, například pro šíření peristaltiky, posun potravy či určení, která část orgánu leží více distálně. V humánní fyziologii se s ním lze setkat i při popisu reflexů a vedení vzruchu v enterickém nervovém systému. V zoologii a embryologii označuje aborální pól a aborální povrch žahavců nebo zárodku, tedy oblast opačnou k ústům či k místu jejich založení. Je protikladem termínu oralis a často stojí v ustálených víceslovných názvech (polus aboralis, pars aboralis). V českých textech se setkáme i s překladem aborální nebo s dvojicí oradní–aboradní. Původ je z ab „od“ a os, oris „ústa“.
Příklady použití ve větách
V embryologii se uvádí polus aboralis, tedy pól blastocysty vzdálený od embryonálního terče.
U medúzy je povrch aboralis obrácen od úst, zatímco orální strana nese chapadla.
Při měření motility střev jsme hodnotili šíření kontrakcí v směru oralis i v směru aboralis.
Vzorek byl odebrán z úseku označeného jako pars aboralis střeva a odeslán na histologii.
Okraj resekátu popsaný jako aboralis odpovídal distálnímu konci tenkého střeva.