Abortus spontaneus (lat., dosl. spontánní potrat) je samovolné ukončení těhotenství před dosažením životaschopnosti plodu, v české praxi obvykle do 22+0 týdne nebo při hmotnosti plodu pod 500 g, bez úmyslného vyvolání. V dokumentaci se užívá jako diagnóza a odlišuje se od abortus arteficialis. Podle průběhu se popisuje například abortus imminens, incompletus, completus či missed abortion, opakované ztráty se označují jako abortus habitualis. Nejčastější příčinou jsou chromozomální vady embrya, dále infekce, anatomické anomálie dělohy, endokrinní poruchy, trombofilie nebo expozice toxickým látkám. Projevuje se krvácením a křečovitými bolestmi. Diagnóza se opírá o klinický obraz, ultrazvuk a dynamiku hCG. Postup může být vyčkávací, medikamentózní nebo chirurgický, často se zvažuje i anti-D profylaxe u RhD negativních žen.
Příklady použití ve větách
V propouštěcí zprávě byla stanovena diagnóza abortus spontaneus v 8. týdnu gravidity.
Do kolonky status post abortum spontaneum lékař uvedl, že krvácení již ustalo.
Při nejasné příčině abortus spontanei se často doplňuje histologické vyšetření tkáně.
Ultrazvukový nález odpovídal abortus spontaneus incompletus a byla zahájena medikamentózní léčba.
Na kontrolu po abortu spontaneo byla pacientka objednána za dva týdny.