Adiabata (fyz., termodynamika) je křivka v termodynamickém diagramu (např. p–V nebo T–S), která znázorňuje adiabatický děj, tedy změnu stavu soustavy probíhající bez výměny tepla s okolím (Q = 0). Slovo je odvozeno z řeckého adiábatos „neprůchodný“, ve fyzice ve významu „nepropustný pro teplo“. Pro ideální plyn má vratná adiabata tvar Poissonovy rovnice pV^κ = konst., kde κ = cp/cv, a při expanzi vede k poklesu teploty, na rozdíl od izotermy. Vratná adiabata je izoentropická (S = konst.), zatímco u nevratných adiabat entropie roste. Adiabaty se uplatňují tam, kde je přenos tepla zanedbatelný, typicky při rychlé kompresi či expanzi plynů nebo v dobře izolovaných zařízeních. V meteorologii se pracuje se suchou a vlhkou adiabatou při odhadu teplotního gradientu v atmosféře. V češtině se někdy setkáme i s podobou adiabat.
Příklady použití ve větách
V p–V diagramu je adiabata strmější než izoterma, protože během děje neprobíhá výměna tepla s okolím.
Poissonova adiabata pV^κ = konst. se často používá k odhadu teploty vzduchu při rychlé kompresi.
Když plyn expanduje podél adiabaty, jeho teplota klesá a zároveň se mění tlak.
Na cvičení jsme porovnávali dvě adiabaty pro různé hodnoty κ a vyšlo nám, že se liší i vykonaná práce.
V meteorologii se pro stoupající vzduch někdy kreslí vlhká adiabata, která zohledňuje uvolněné kondenzační teplo.