Z lat. l. admittere (připouštět). V elektrotechnice jde o admitanci, tedy komplexní veličinu vyjadřující, jak snadno látka nebo elektrický prvek vede střídavý proud. Skládá se z reálné části spojené se ztrátovou vodivostí a z imaginární části, která popisuje reaktivní chování obvodu, například vliv kapacity či indukčnosti. Běžně se chápe jako převrácená hodnota impedance.