Latinské sloveso 3. konjugace (adolesco, adolescere, adolevi, adultum) s inchoativní příponou -sc-, doslova „začít růst“, ve významu dorůstat, dospívat, vyzrávat, rozvíjet se a nabývat síly, a to jak tělesně, tak obrazně u dovedností, charakteru či společenských útvarů. V češtině se objevuje hlavně jako citovaný latinský infinitiv v klasické filologii, v etymologii a v textech vývojové psychologie, kde ukazuje původ slov adolescence, adolescent i latinského participia adolescens „dospívající“. Je odvozeno od alere „živit“ s předponou ad- a tvar adultum stojí v pozadí mezinárodního výrazu adultní a anglického adult. V českém textu se zpravidla píše kurzivou a připojuje se překlad nebo vysvětlení. Mimo citace se neužívá jako běžné české sloveso. Výsl. [adoleskere].
Příklady použití ve větách
V etymologické poznámce se uvádí, že latinské adolescere znamená dorůstat a dospívat.
Při četbě Cicerona jsme narazili na adolescere v pasáži o zrání občana pro veřejný život.
V semináři z vývojové psychologie bylo adolescere použito jako obraz pro postupné vyzrávání osobnosti.
Student si do slovníčku zapsal, že tvar adolevi je perfektum slovesa adolescere.
Autoři článku píší adolescere kurzivou a hned doplňují český překlad v závorce.