Adoptování (z lat. adoptare, přijmout za svého, od ad- k a optare volit) je dějové podstatné jméno od slovesa adoptovat. 1) V právu označuje proces vedoucí k osvojení dítěte, zpravidla po období přípravy a předadopční péče, který končí rozhodnutím soudu a zakládá mezi osvojitelem a dítětem trvalý vztah obdobný biologickému rodičovství, včetně rodičovské odpovědnosti, příbuzenských vazeb a vyživovací povinnosti, zatímco práva původních rodičů se ve stanoveném rozsahu ruší, přičemž české zákony dávají přednost označení osvojení, 2) V přeneseném smyslu znamená přijetí či převzetí něčeho za vlastní, například adoptování inovace, standardu, politického opatření nebo zvířete z útulku, často s důrazem na zavedení do praxe, přizpůsobení se a převzetí odpovědnosti za další péči či provoz.
Příklady použití ve větách
Adoptování dítěte v Česku probíhá pod dohledem soudu a orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
S adoptováním nové interní směrnice firma počkala, dokud nebyly vyhodnoceny dopady na zaměstnance.
V různých adoptováních digitálních nástrojů se školy liší technickým zázemím i podporou učitelů.
Program města podporuje adoptování opuštěných zvířat z útulků a nabízí příspěvek na veterinární péči.
Mezi jednotlivými adoptováními inovací v průmyslu často stojí dlouhé testování a změna pracovních návyků.