Imunologické označení pro molekulu, často proteinový exotoxin bakteriálního původu, která umí vyvolat polyklonální, tedy velmi širokou a málo specifickou aktivaci T‑lymfocytů. Na rozdíl od běžných antigenů se nemusí předem zpracovat buňkami prezentujícími antigen a neobsazuje klasické vazebné místo receptoru. Váže se jako intaktní celek na HLA (MHC II) a současně na určité oblasti T‑buněčného receptoru, čímž nepřirozeně propojí obě molekuly. Následuje prudká imunitní odpověď s masivním uvolněním cytokinů, například TNF‑α, což může vést k těžké systémové reakci až obrazu toxického šoku. Mezi typické zdroje patří toxiny některých stafylokoků a streptokoků. Tato polyklonální stimulace se považuje i za jednu z možností, jak může dojít k narušení imunologické tolerance a spuštění autoimunitních dějů.