Agada (též aggada, hagada, z hebr. aggádáh „vyprávění“) je v judaismu vyprávěcí, homiletická a etická složka rabínské tradice. Objevuje se zejména v Talmudu a v midraších a stojí v protikladu k halache, která formuluje závazné právní normy. Agada zahrnuje legendy a příběhy o biblických postavách a mudrcích, podobenství, kázání, aforismy i volnější výklady Písma. Jejím cílem je učit, povzbuzovat a rozvíjet náboženskou představivost, často pomocí metafor, humoru a folklorních motivů. Nemá normativní platnost, ale významně ovlivňuje teologii a identitu židovských komunit. Termín se užívá i pro pesachovou agadu, liturgickou knihu čtenou při sederové večeři. V češtině se výraz používá hlavně v judaistice a religionistice a může označovat jak jednotlivý příběh, tak celý soubor takových textů.
Příklady použití ve větách
V talmudickém traktátu vedle právních výroků nacházíme i agadu, která příběhem vysvětluje smysl přikázání.
Výklad byl založen na agadě o stvoření světa, nikoli na halachickém předpisu.
Studenti porovnávali různé agady a sledovali, jak se motiv toulavého proroka mění v midraších.
Při sederové večeři se v rodině tradičně čte pesachová agada.
Kázání rabína bylo protkáno agadou, která posluchače vedla k etickému zamyšlení.