Souhrnné označení pro poruchy sluchu, které vznikají v důsledku organického poškození částí sluchového analyzátoru, tedy struktur zajišťujících převod a zpracování zvuku od ucha až po sluchovou dráhu. Může se projevit jako hypakuzie, kdy je sluchová citlivost oslabená, případně jako anakuzie s úplným vymizením sluchu, u některých lidí se objevuje i dysakuzie, při níž jsou zvuky vnímány zkresleně. Závažnost a typ obtíží se obvykle upřesňuje audiologickým vyšetřením, například audiometrií.