V historické numismatice jde o mincovní princip, při němž se určovalo, kolik kusů mincí má vzniknout z jedné normované váhové míry drahého kovu, často stříbra. Důraz se tak kladl na výtěžek z celkové hmotnosti kovu, nikoli na naprosto stejnou váhu každé jednotlivé mince, takže se u stejného typu mohly objevovat menší hmotnostní rozdíly.