Drobná kosmetická nádobka známá nejprve ze starověkého Egypta a později rozšířená i v antickém Řecku, sloužící k uchovávání a dávkování vonných olejů a parfémových směsí. Často měla protáhlý tvar s úzkým hrdlem, aby se obsah snadno nerozlil, a zpočátku se vyráběla z alabastru, později také z jiných materiálů, například z pálené hlíny nebo skla. V archeologických nálezech se objevuje i jako součást pohřební výbavy.