Historická předvědecká nauka na pomezí rané chemie, řemeslné praxe a mystických představ, rozvíjená zejména ve středověku a navazující na starší tradice. Její stoupenci se snažili porozumět proměnám látek a často usilovali o přeměnu běžných kovů na zlato nebo o nalezení prostředků k „zdokonalení“ hmoty, například v podobě filosofického kamene či elixíru dlouhého života. Pojmenování je odvozováno z arab. al-kimiya.