Medicína a logopedie: z ř. alfa priv. a ř. arthron (článek). Označení pro velmi výraznou poruchu artikulace, při níž mluvčí nedokáže správně vytvářet a spojovat hlásky do srozumitelných slov, i když obvykle ví, co chce sdělit. Bývá důsledkem neurologického postižení hybnosti mluvidel, například po cévní mozkové příhodě.