Anaximandros z Milétu (610–546 př. n. l.) už v 6. století př. n. l. předestřel myšlenku vývoje živých bytostí. Uvažoval, že člověk pochází z ryby, která se postupně přizpůsobila životu na souši. Zároveň tvrdil, že prvotním základem všeho je nekonečná a neurčitá podstata, kterou označil jako „apeiron“.