V biologii a medicíně jde o oboupohlavný stav, kdy jeden organismus nese zároveň mužské i ženské pohlavní znaky, případně se tyto znaky mohou v průběhu života měnit. Výraz se někdy používá blízko pojmu hermafroditismus a v širším kontextu se dotýká i tématu intersexuálních variací.
V sociologii a kulturních studiích označuje androgynie přístup, který zpochybňuje pevné rozdělení na „mužské“ a „ženské“ role a usiluje o to, aby společenské normy a očekávání nebyly svázané s pohlavím.
V psychologii osobnosti popisuje typ nebo rys, při němž člověk kombinuje a pružně vyvažuje tradičně maskulinní i tradičně femininní charakteristiky, takže není omezen jen jedním stereotypním vzorcem chování.
V symbolické rovině, například ve filozofii nebo umění, může být chápána jako metafora celistvosti, tedy spojení protikladů do jednoho sjednoceného celku.