Stav, kdy dvě myšlenky, zájmy nebo jevy stojí proti sobě a jsou těžko slučitelné, takže mezi nimi vzniká napětí až konflikt.
V biologii a medicíně označuje situaci, kdy jeden děj nebo látka potlačuje či ruší účinek jiné, typicky při působení na stejné cílové místo v těle, například na receptor, případně u svalů pracujících v opačných směrech.