Latinské podstatné jméno ženského rodu s genitivem -onis, utvořené z ad a similis, označuje připodobnění nebo přizpůsobování se, tedy děj, při němž se něco postupně začleňuje a přebírá znaky okolí, v širším smyslu třeba i splynutí skupiny s většinovým prostředím.
V biologii a fyziologii znamená asimilace převážně anabolickou část metabolismu, kdy organismus přijímá živiny z okolí, chemicky je přetváří na vlastní tělesné látky a využívá je k růstu a obnově, u autotrofů k tomu patří i zabudování uhlíku do organických sloučenin. Jako protiklad se často uvádí disimilace.
V jazykovědě se tím popisuje hláskový jev, kdy se zvuk nebo jeho výslovnost přiblíží sousední hlásce, protože na něj působí okolní artikulace, a v běžné řeči to může vést až k ustálené změně tvaru slova.