Psychologicky jde o postoj a způsob myšlení, při němž člověk sám sebe zlehčuje, podceňuje vlastní kompetence i úspěchy a přisuzuje si menší hodnotu, než jakou reálně má. Může se projevovat negativním vnitřním dialogem a bývá spojené s nízkým sebehodnocením, úzkostí nebo depresivním laděním.
V běžné komunikaci může označovat i záměrné „shazování se“ před ostatními, například ve formě skromnosti nebo sebekritického humoru, aby se odlehčila atmosféra, předešlo napětí ve vztazích nebo si člověk snáze získal sympatie.