Pojetí, podle něhož se vývoj organismu nebo jiného systému odvíjí hlavně z jeho vlastních, vnitřně daných dispozic, například z dědičné informace a vnitřní stavby, nikoli z určujícího vlivu okolního prostředí. Vnější podmínky mohou průběh jen usměrnit nebo urychlit, ale nejsou chápány jako hlavní příčina směru a povahy změn, což tento názor staví do opozice vůči environmentálnímu determinismu.