V rodinné psychologii se tím míní rozšířený stereotyp, že nejmladší potomek bývá okolím více opečovávaný a „šetřený“ povinností, takže může působit hýčkaně a méně samostatně. Někdy se tomu připisuje i vyšší náchylnost k emočním potížím, protože se hůře vyrovnává s frustrací a hranicemi.