Latinské adjektivum odvozené ze spojení bis a frons, významově míří k představě dvojího čela nebo tváře. Popisuje něco dvoutvářného, případně objekt se dvěma předními stranami. Často se uvádí v souvislosti s římským bohem Janusem, ochráncem bran a začátků, který je v umění zobrazován se dvěma protilehlými obličeji jako symbol vztahu k minulosti i k budoucnosti. Přeneseně se tím dá vyjádřit také dvojakost či vnitřní rozporuplnost.