onis, f. (z l. bis ve významu dvojí, l. furca vidlice) označení pro vidlicové větvení, tedy místo, kde se jeden útvar rozdělí do dvou hlavních ramen. V medicíně a anatomii se tím popisuje například rozdělení aorty na pánevní tepny nebo rozštěpení průdušnice směrem k hlavním průduškám, obdobně i u dalších velkých cév.