Biostratigrafie je obor stratigrafie a paleontologie, který dělí a koreluje vrstvy hornin podle výskytu fosilií a jejich společenstev. Název vychází z předpony bio- ve významu životní a z termínu stratigrafie. Základní jednotkou je biozóna vymezená typickým taxonem nebo souborem taxonů, často pomocí prvního a posledního výskytu v profilu. Metody biostratigrafie umožňují relativní datování sedimentárních sekvencí, regionální i globální korelaci mezi vrty a odkryvy a zpřesnění chronostratigrafického členění, zejména tam, kde se litologie rychle mění. V praxi se často využívají mikrofosilie, například foraminifery, konodonti nebo pyl, protože jsou hojné a rychle evolučně reagují. Uplatňuje se při geologickém mapování, v průzkumu ložisek uhlovodíků i při rekonstrukci vývoje paleoprostředí a paleoklimatu. Výsledky mohou být ovlivněny redepozicí, ekologickou závislostí fosilií na prostředí a rozdílnou zachovalostí.
Příklady použití ve větách
Biostratigrafie v tomto vrtu umožnila přesněji určit stáří jílovců podle výskytu foraminifer.
Výsledky biostratigrafie jsme porovnali s izotopovým datováním, aby se zlepšila časová kalibrace profilu.
Při terénním cvičení jsme se učili vymezovat biozóny, které jsou pro biostratigrafii klíčové.
O biostratigrafii spodnokřídových sedimentů rozhodly hlavně amonitové nálezy.
S biostratigrafií založenou na pylových zrnech lze sledovat i změny vegetace v kvartéru.