Biosyntéza (z řec. bios život a synthesis složení) je soubor enzymově řízených anabolických reakcí, jimiž živé buňky vytvářejí složité organické látky z jednodušších prekurzorů. Probíhá v navazujících metabolických drahách v cytoplazmě či organelách, je geneticky regulována a obvykle vyžaduje dodávku energie a redukční síly, typicky ve formě ATP a NADPH. V organismu tvoří protiváhu katabolismu a využívá stavební jednotky vzniklé rozkladem živin, například acetyl‑CoA, cukerné fosfáty nebo aminokyseliny. Na rozdíl od čistě chemické syntézy je vysoce selektivní a probíhá za mírných podmínek, což umožňuje přesné řízení struktury produktu. Patří sem biosyntéza bílkovin, nukleových kyselin, lipidů i sekundárních metabolitů, například alkaloidů nebo antibiotik, a pojem se uplatňuje také v biotechnologii při návrhu produkčních kmenů.
Příklady použití ve větách
Biosyntéza cholesterolu v játrech je cílem některých léků, například statinů.
V experimentu jsme sledovali rychlost biosyntézy bílkovin pomocí radioaktivně značených aminokyselin.
Nedostatek dusíku výrazně zpomalí biosyntézu chlorofylu u rostlin.
O biosyntéze antibiotik v bakteriích existuje rozsáhlá literatura.
Metabolický inženýr upravil kvasinky tak, aby biosyntézou produkovaly více karotenoidů.