Lékařský termín pro zánětlivé onemocnění průdušinek, tedy nejmenších větví dýchacích cest (lat. bronchiolus). Zánět vede k otoku stěny a zvýšené tvorbě hlenu, takže se může zhoršit průchod vzduchu a objevit se kašel, sípání či dušnost, často při virových infekcích u kojenců. Popisují se i zvláštní varianty, například caseosa s kazeózní přeměnou postižených struktur a možným přesahem do plicní tkáně, nebo obliterans, při níž se průsvit průdušinek postupně zužuje až uzavírá následkem jizvení, což může vyústit v dlouhodobou obstrukci.