František Čáda (1865–1918) byl významný český psycholog. Zkoumal zejména problematiku řeči, dětských her a kreseb, stejně jako rozumový, mravní a estetický vývoj dítěte. Dobro podle něj spočívá v tom, co život obohacuje, rozvíjí a prohlubuje. Největší ohlas měly jeho práce „Studium řeči dětské“ a „Rozpravy z psychologie dítěte“. Založil Sdružení pro studium dítěte a inicioval vznik Pedologického ústavu hlavního města Prahy (1910), který byl roku 1918 přejmenován na Ústav pro výzkum dítěte a dorůstající mládeže.