V historickém kontextu jde o něco, co souvisí s rytířstvem a s představou rytířského kodexu, tedy s ideály cti, věrnosti, služby a dvorské zdvořilosti.
V přeneseném smyslu označuje ušlechtilý způsob jednání, který stojí na úctě k osobní hodnotě druhého člověka. Takový postoj bere vážně lidskou důstojnost i u někoho, kdo je zrovna v nevýhodě nebo se nemůže bránit, a odmítá ponižování či nefér zacházení. Rytířsky smýšlející člověk umí jednat odvážně a rozhodně proti bezpráví nebo nátlaku, zároveň ale zachovává slušnost a jistou velkorysost. Přirozeně nabízí podporu lidem, kteří se stali terčem křivdy nebo šikany, případně těm, kdo jsou znevýhodnění a potřebují zastání.