Pojmenování odvozené z řec. kochlos, které se užívá pro hlemýždě a někdy i pro jeho ulitu, tedy pro tvar připomínající stočenou schránku.
V medicíně označuje hlemýžď vnitřního ucha, spirálově stočenou část kostěného labyrintu uloženou ve spánkové kosti, kde se nachází Cortiho orgán a kde se kmitání zvuku převádí na nervové signály sluchu.