Benigní, někdy však lokálně invazivní epiteliální nádor vznikající z embryonálních zbytků kraniofaryngeálního duktu, často spojovaných s Rathkeho výchlipkou. Nejčastěji se rozvíjí v sellární až suprasellární oblasti v okolí sella turcica, kde může tlakem na okolní struktury, například chiasma opticum, vyvolat poruchy vidění a endokrinní obtíže. Název je odvozen z řeckých kořenů odkazujících k oblasti lební báze a hltanu.