Patopsychologie je obor psychologie, který se zaměřuje na porozumění méně závažným a hraničním odchylkám v psychickém vývoji, prožívání a chování. Typicky sleduje, jak se u dětí a dospívajících mohou projevit různé akcentace osobnosti, vývojové deficity, oslabené adaptační schopnosti, deprivace, regrese, konfliktní situace, dlouhodobý stres nebo frustrace a jak tyto jevy ovlivňují vztahy, školní fungování i celkové přizpůsobení. Při vysvětlování příčin zohledňuje jak endogenní vlivy, například genetické dispozice nebo metabolické a neurobiologické faktory, tak exogenní působení prostředí, třeba rodinné napětí, nepříznivé výchovné podmínky či opakovanou zátěž. U dospělých a ve stáří se soustředí na psychickou nadstavbu tělesných a organických obtíží, tedy na to, jak somatická nemoc, smyslové postižení nebo jiný handicap může doprovázet úzkost, sklíčenost, vnitřní napětí, zvýšená citlivost nebo zhoršené sebehodnocení. Vychází z klinicko-psychologického přístupu, využívá psychodiagnostiku a její poznatky slouží i pro prevenci a cílenou psychologickou intervenci.