Způsob uspořádání, při němž se omezuje dominance jednoho centra a část rozhodování, odpovědnosti i pravomocí se deleguje na podřízené orgány, regiony, pobočky nebo menší týmy. V praxi to znamená větší samostatnost nižších úrovní řízení, často s cílem lépe reagovat na místní potřeby. Jde o opak centralizace.
V informatice a síťových systémech označuje model, kdy řízení, data nebo poskytované služby nejsou soustředěny do jednoho centrálního bodu, ale jsou rozděleny mezi více uzlů, které se na provozu a kontrole podílejí společně. Tím se může snížit závislost na jednom serveru a zvýšit odolnost systému.