Latinské přídavné jméno (skloňování typu 1. a 2. deklinace) odvozené od slovesa describere, označuje něco, co je zaměřené na popis a věcné zachycení znaků, podob nebo průběhu.
V jazykovědě vyjadřuje popisný pohled na jazyk, který vychází z toho, jak se skutečně mluví a píše, nikoli z toho, jak by se podle pravidel mluvit a psát mělo.
V odborné a vědecké praxi se používá pro postupy, které realitu nebo data hlavně přehledně charakterizují a shrnují, bez snahy rovnou stanovovat normy či kauzální vysvětlení.