Přechodné nebo postupně se prohlubující snížení výkonu v určitých poznávacích schopnostech, kdy člověku může hůře fungovat například paměť, soustředění nebo organizace myšlení a tím se zhoršuje praktické zvládání některých duševních úloh. I při takovém oslabení však může celková úroveň intelektu u některých jedinců zůstat poměrně vysoká, někdy i nadprůměrná. V klinické praxi se tento jev popisuje například u neurodegenerativních onemocnění, po úrazech mozku nebo při stavech, které mohou být za určitých okolností i vratné.