V lékařství a patologii označení pro erozivní poškození tkáně, kdy dochází k postupnému „vyžírání“ povrchu, jeho narušení a někdy i ke vzniku drobných defektů.
V obecnějším smyslu popis procesu, při němž se materiál postupně nahlodává a strukturálně rozpadá, například vlivem chemického působení, až může být místy proděravěn.