Latinský výraz pro samotné jádro důkazu, tedy klíčové tvrzení nebo formulaci, která nese hlavní tíhu celé argumentace a bez níž by se dokazování rozpadlo nebo ztratilo přesvědčivost. V logice a rétorice jde často o rozhodující premisu, z níž se teprve dá smysluplně vyvodit závěr, pojem souvisí se slovesem probare, tedy prokázat či osvědčit.
V právní argumentaci a při dokazování označuje zásadní bod, důkaz nebo úvahu, o kterou se opírá podstatná část obhajoby či odůvodnění, typicky jde o prvek, který může být pro výsledek řízení rozhodující.