pojem používaný pro tvrzení, že dlouhodobé a nadměrné spoléhání na obrazovkové technologie a elektronická zařízení může postupně oslabovat některé kognitivní funkce. Má jít hlavně o zhoršení schopnosti soustředit se, samostatně promýšlet postup řešení a udržet si v paměti běžné informace, protože část „mentální práce“ přenechává člověk přístroji. Jako příklad se uvádí, že si lidé hůře vybaví údaje, které dříve znali zpaměti, například vlastní telefonní číslo. Termín se rozšířil i díky německému psychiatrovi Spitzerovi, současně ale zůstává předmětem odborných sporů, nejde o samostatně uznávanou klinickou diagnózu a míra skutečné příčinné souvislosti se stále zkoumá.