V soudním řízení označuje pravomoc, kdy může soud podle svého uvážení a z vlastního podnětu obstarat nebo provést důkazy, i když je žádná ze stran nenavrhla, aby spolehlivě zjistil skutkový stav. Přitom je vázán zákonnými limity a musí účastníkům umožnit se k takto provedeným důkazům vyjádřit.