Stav, při němž je člověk v různé míře odpojený od bezprostředního okolí nebo od vlastních prožitků, může docházet k oslabení či zúžení vnímání psychosomatických stavů a ke snížení kontaktu s realitou jako k obrannému mechanismu. Úplná ztráta kontaktu s realitou se obvykle vyskytuje u psychóz.