Děj, při němž se původně soustředěná látka nebo účinek postupně rozprchne a rozloží do širšího prostoru či do okolního prostředí.
V optice a obecně ve fyzice jde o jev, kdy se složené vlnění v látce „třídí“ podle vlnové délky, protože jednotlivé složky se šíří odlišně, typicky se bílé světlo může rozdělit na barvy.
V chemii a materiálových vědách označuje stav nebo proces, kdy jsou velmi drobné částice jedné látky rozptýlené v jiné, čímž vznikají například koloidní soustavy nebo suspenze.
Ve statistice vyjadřuje míru rozptýlenosti dat, tedy jak daleko a jak nerovnoměrně se jednotlivé hodnoty odchylují od typické hodnoty souboru.