Latinské podstatné jméno od slovesa disponere označuje, že je něco připravené k použití a je možné s tím prakticky nakládat, tedy dostupnost a využitelnost.
V odborných textech, zejména ve farmakologii a příbuzných oborech, se tímto pojmem může mířit na biologickou dostupnost látky, tedy jaká část podané dávky je skutečně k dispozici v těle a může se uplatnit.