Poměrně stálý rys osobnosti, tedy dlouhodobá tendence člověka přirozeně se vcítit do emocí a životní situace druhých, chápat jejich prožívání a reagovat na ně účastí až soucitem. V psychologii se tím obvykle myslí vlastnost, která se projevuje napříč situacemi a liší se od krátkodobé, okamžité empatie vyvolané konkrétní událostí.