označení pro osoby, které jsou „výjimečné“ ve dvou směrech zároveň: na jedné straně mají výrazné nadání či mimořádně vysoké schopnosti (např. vysokou inteligenci), a současně se u nich vyskytuje určitá porucha, znevýhodnění nebo obtíž (např. dyslexie či narušená sociální adaptabilita – schopnost přizpůsobit se ve společnosti). Někdy se uvádí také jako dual exceptionality.