Dysgrafik je člověk s dysgrafií, tedy specifickou poruchou psaní, která se projevuje především obtížemi v grafické stránce písemného projevu. Dysgrafie může ovlivňovat schopnost vytvářet a správně napodobovat tvary písmen, udržovat jejich přiměřenou velikost a sklon, dodržovat rozestupy mezi písmeny a slovy nebo vést text rovně po řádku. Písmo dysgrafika může být obtížně čitelné, nepravidelné nebo velmi pomalé a samotné psaní může vyžadovat neobvykle velké soustředění a úsilí.
Dysgrafik může mít potíže také s plynulostí pohybů při psaní, příliš silným nebo naopak slabým tlakem na psací potřebu, častým přepisováním znaků nebo se zachováním stejného tvaru písmene při jeho opakovaném zápisu. Obtíže se mohou projevit výrazněji při časově omezených úkolech, delším psaní nebo opisování. Jejich konkrétní podoba a intenzita se však u jednotlivých lidí liší.
Dysgrafie neznamená nízkou inteligenci ani nedostatek snahy a dysgrafik nemusí mít problémy s porozuměním textu nebo s formulováním myšlenek. Obtíže se týkají především převodu zamýšleného textu do grafické podoby. Dysgrafii je také vhodné odlišovat od dysortografie, která se projevuje především specifickými obtížemi v pravopisu. Obě poruchy se však mohou u jednoho člověka vyskytovat současně.
Při vzdělávání může dysgrafikovi pomoci například více času na písemnou práci, vhodná úprava pracovních materiálů, omezení zbytečně rozsáhlého ručního opisování nebo možnost používat počítač či jiné kompenzační pomůcky. Konkrétní podpora se volí podle individuálních obtíží člověka.